Fún àwọn oníṣègùn
Àbùkù Iṣan Ẹ̀jẹ̀ Galen
Ó ṣeé ṣe kí o má rí irú ọ̀ràn bẹ́ẹ̀ rí. Bí o bá sì rí i, ó ṣeé ṣe kí ó jẹ́ ọmọ tuntun tí àìsàn rẹ̀ burú jù ní ọ̀sẹ̀ rẹ, àyẹ̀wò náà kò sì rọrùn láti mọ̀. Ojú-ìwé yìí ni ohun tí a fẹ́ kí wọ́n ti fi lé dókítà tí ó kọ́kọ́ rí ọmọbìnrin wa lọ́wọ́.
Nípa ojú-ìwé yìí. Gbogbo gbólóhùn ìṣègùn tí ó wà níhìn-ín ni a ti mú jáde láti inú àwọn ìwé tí a ti tẹ̀ jáde tí àwọn ọ̀mọ̀wé ti yẹ̀ wò, ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn ni a sì ti so ìjápọ̀ mọ́ orísun rẹ̀ ní ìsàlẹ̀. A kọ ọ́ láti ràn ọ́ lọ́wọ́ láti dá Àbùkù Iṣan Ẹ̀jẹ̀ Galen mọ̀ kí o sì tọ́ka sí i — kì í ṣe láti rọ́pò àyẹ̀wò onímọ̀-ìjìnlẹ̀.
Ìgbà tí ó yẹ kí a fura sí i
Ìkùnà ọkàn oníṣẹ́jáde-gíga tí kò ní ìdí tó ṣe kedere nínú ọmọ tuntun
Pẹ̀lú ọkàn tí ìtòlẹ́sẹẹsẹ̀ rẹ̀ dára. Èyí ni ọ̀nà ìṣàfihàn tí ó wọ́pọ̀ jù, a sì máa ń ṣì í mọ̀ sí àìsàn ọkàn àbímọ́.
Ìró bruit orí
Fetí sí ibi rírọ̀ iwájú orí àti àwọn ojú. Kò ná nǹkan kan, ó sì máa ń jẹ́ àwárí tí ó ń ṣí ọ̀ràn náà payá.
Ìwọ̀n àyíká orí tí ó ń kọjá àwọn ìlà-ìwọ̀n
Orí-ńlá (macrocephaly) yálà pẹ̀lú omi-orí tó hàn kedere tàbí bẹ́ẹ̀ kọ́, nínú ọmọdé.
Ibi rírọ̀ orí tí ó wú tàbí tí ó le
Pẹ̀lú iṣan-ẹ̀jẹ̀ awọ orí àti ojú tí ó hàn kedere tí ó sì gbòòrò.
Ìdẹ́kun ìdàgbàsókè tàbí wíwárì nínú ọmọdé tí ó ti dàgbà díẹ̀
Pẹ̀lú orí ńlá. Àwọn tí ó farahàn pẹ́ ni àwọn tí Íńdíà ń pàdánù.
Ohun tí ó yẹ kí a ya àwòrán
Olutirasandi orí pẹ̀lú Doppler aláwọ̀ nípasẹ̀ ibi rírọ̀ iwájú orí yóò sábà fi hàn, ó sì wà ní ọ̀pọ̀lọ́pọ̀ ibi. Ó jẹ́ àyẹ̀wò àkọ́kọ́ tí ó bọ́gbọ́n mu fún ọmọ tuntun kankan tí ó ní ìkùnà ọkàn tí kò ní ìdí tó ṣe kedere àti echo tí ó dára.
MRI pẹ̀lú àwòrán iṣan-ẹ̀jẹ̀ MRI (MR angiography) máa ń ṣàpèjúwe rẹ̀ ní kíkún. Àwòrán iṣan-ẹ̀jẹ̀ nípasẹ̀ katẹ́tà ni àwùjọ onímọ̀-abẹ́ ń ṣe gẹ́gẹ́ bí apá kan ètò ìtọ́jú — kì í ṣe àyẹ̀wò ìṣàyẹ̀wò gbogbogbòò.
Ibi tí a lè tọ́ka sí
A máa ń tọ́jú èyí nípasẹ̀ ìdènà iṣan-ẹ̀jẹ̀ endovascular, sábà ní ìlọsíwájú, láti ọwọ́ onímọ̀-abẹ́ ọpọlọ nípasẹ̀ iṣan-ẹ̀jẹ̀ tàbí oníṣẹ́-abẹ́ ọpọlọ nípasẹ̀-iṣan-ẹ̀jẹ̀. Kì í ṣe iṣẹ́ abẹ ṣíṣí sílẹ̀, kì í sì í ṣe ọ̀ràn fún àkọsílẹ̀ iṣẹ́ abẹ́ ọpọlọ gbogbogbòò.
A kì í ṣe àkọsílẹ̀ ilé-iṣẹ́ kan bí kò ṣe lẹ́yìn tí a ti fi tẹlifóònù rí i dájú pẹ̀lú ẹ̀ka náà fúnra rẹ̀ — orúkọ onímọ̀-ìjìnlẹ̀ náà, nọ́mbà tẹlifóònù tààrà ẹ̀ka náà, ọ̀nà ìtọ́kasí, àti déètì tí a kẹ́yìn rí i dájú.
Ìdí gíga tí a mọ̀ọ́mọ̀ gbé kalẹ̀ nìyí, a sì ń dúró ṣinṣin sí i: a kì í tẹ orúkọ ilé-ìwòsàn kan jáde títí a fi bá ẹ̀ka náà fúnra wa sọ̀rọ̀. Bí ọ ní ọmọ níwájú rẹ báyìí, fi ránṣẹ́ sí wa tàbí kọ ímeèlì sí contact@vogmindiafoundation.org a ó sì sọ ohun tí a mọ̀ fún ọ.
Bí ẹ bá ń tọ́jú àìsàn yìí
A fẹ́ gbọ́ látọ̀dọ̀ yín, a sì fẹ́ ṣe àkọsílẹ̀ yín. Àjọ tí àwọn òbí ń ṣàkóso ni wá, kì í ṣe iṣẹ́ ìtọ́kasí ọ̀wọ́n — a kì í gba owó lọ́dọ̀ ẹnikẹ́ni, a kò sì ní àjọṣe òwò pẹ̀lú ilé-ìwòsàn kankan.
A tún fẹ́ mọ̀ ohun tí kò sí ẹni tí ó mọ̀ ní Íńdíà lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí: iye àwọn ọmọ wọ̀nyí tí ó wà. Kò sí àkọsílẹ̀ orílẹ̀-èdè Íńdíà, kò sí nọ́mbà ìṣẹ̀lẹ̀, kò sì sí dátà nípa bí àìsàn náà ṣe ń lọ láìsí ìtọ́jú. Bí ẹ bá ti tọ́jú àwọn ọ̀ràn bẹ́ẹ̀, a óò fẹ́ràn gan-an láti bá yín sọ̀rọ̀.
Àwọn orísun
- Berenstein A, Paramasivam S, et al. Vein of Galen Aneurysmal Malformation: Advances in Management and Endovascular Treatment. Neurosurgery, 2019.
- Paramasivam S. Hydrocephalus in Vein of Galen Malformations. Neurology India, 2021.
- Lecce F, et al. UK national cohort of neonatal vein of Galen malformation, 2006–2016.
- Great Ormond Street Hospital — Vein of Galen malformation